Jdi na obsah Jdi na menu
 


41. Purim

Púrím (פּוּרִים)

Čtrnáctého a patnáctého dne dvanáctého měsíce se slaví svátek Purim Púrím (פּוּרִים), který připomíná historickou údálost zbavení se vezíra Hamana - úhlavního nepřítele Judejců žijících Perské říši. Hamanovi se pomocí intrik podařilo dosáhnout vydání královského dekretu, který nařizoval úplnou likvidaci všech Judejců žijících v Perské říši pod vládou velkokrále Xerxese I (Achašvéróš אֲהַשְׁוֵרוֹשׁ). Toto kruté nařízení bylo zrušeno díky úsilí pravověrného Judejce Mordechaje syna Jaírova Mordecháj hacadík (מָרְדְּכַי הַצַדִּיק ) z kmene Banjamín.
Mordechaj syn Jaírův byl člověk oddaný králi. O záchranu Judejců se zasloužila i neteř Mordechaje – královna Ester Estér hamalká (אֶסְתֵּר הַמַּלְכָּה).

ester.jpg

Svátek Purim se po oba dva dny (večer i ráno) liší od běžného dne zvláštními modlitbami Tefilat erev jom Púrím (תְּפִלַּת עֶרֶב יוֹם פּוּרִים).
Purim se dále od běžného dne liší tím, že je zvykem se během tohoto svátku veselit, rozdávat dárky rodiným příslušníkům, známým, chudým a dětem. Purim má charakter dětského svátku, přináší totiž dětem  mnoho radosti a veselí.
 
Mordokaj pak tyto události sepsal a poslal dopisy všem Judejcům, blízkým i dalekým, ve všech krajinách krále Achašveróše. Uložil jim, aby každým rokem slavili čtrnáctého a patnáctého dne (babylonského) měsíce adaru (to je dvanáctý biblický měsíc) památku na dny, v nichž si Judejci odpočinuli od svých nepřátel, a na měsíc, který jim přinesl zvrat, místo starosti radost, místo smutku den pohody; aby je slavili jako dny radostného hodování a aby posílal jeden druhému dárky a chudým dary. A Judejci přijali za obyčej, co začali dělat a co jim Mordokaj napsal. (Est 9:20-23)
וַיִּכְתֹּב מָרְדֳּכַי, אֶת-הַדְּבָרִים הָאֵלֶּה; וַיִּשְׁלַח סְפָרִים אֶל-כָּל-הַיְּהוּדִים, אֲשֶׁר בְּכָל-מְדִינוֹת הַמֶּלֶךְ אֲחַשְׁוֵרוֹשׁ--הַקְּרוֹבִים, וְהָרְחוֹקִים.
לְקַיֵּם, עֲלֵיהֶם--לִהְיוֹת עֹשִׂים אֵת יוֹם אַרְבָּעָה עָשָׂר לְחֹדֶשׁ אֲדָר, וְאֵת יוֹם-חֲמִשָּׁה עָשָׂר בּוֹ:  בְּכָל-שָׁנָה, וְשָׁנָה.
כַּיָּמִים, אֲשֶׁר-נָחוּ בָהֶם הַיְּהוּדִים מֵאֹיְבֵיהֶם, וְהַחֹדֶשׁ אֲשֶׁר נֶהְפַּךְ לָהֶם מִיָּגוֹן לְשִׂמְחָה, וּמֵאֵבֶל לְיוֹם טוֹב;
לַעֲשׂוֹת אוֹתָם, יְמֵי מִשְׁתֶּה וְשִׂמְחָה, וּמִשְׁלֹחַ מָנוֹת אִישׁ לְרֵעֵהוּ, וּמַתָּנוֹת לָאֶבְיֹנִים.

וְקִבֵּל, הַיְּהוּדִים, אֵת אֲשֶׁר-הֵחֵלּוּ, לַעֲשׂוֹת; וְאֵת אֲשֶׁר-כָּתַב מָרְדֳּכַי, אֲלֵיהֶם.

 

 

 

haman.png